Teorie lepení

Jako lepení nebo adheze se označuje síla, která spojuje dva předměty na rozhraní jejich povrchu. Je to souhrn sil, kterými se navzájem poutají částice různých látek. Při lepení se vyskytuje na fázovém rozhraní kapalné látky (lepidla) a tuhých látek (dřeva). Fázi, na povrchu níž nastává adheze nazýváme adherent, druhou fázi označujeme jako adhezivum (Obr. 1). Primární činitele adheze vyplývající z povrchových vlastností jednotlivých materiálů podmiňují vznik adhezní vazby.

  • Fázové rozhraní

Když kapka lepidla pokryje lepený element vzniká na jeho povrchu, po ustálení rovnovážného stavu, systém tuhá látka kapalina. Vyznačuje se třemi fázovými rozhraními tuhá látka – nasycená pára kapaliny, kapalina – nasycená pára, tuhá látka – kapalina, které lze charakterizovat pomocí povrchových napětí.

Hodnoty skutečné adheze jsou několikrát nižší než hodnoty teoretické adheze. Vysvětlení spočívá v existenci dalších činitelů působících na fázových rozhraních a mají opačný výsledek než adhezní síly. Mezi sekundární činitele adheze patří například kontaminace povrchu dřeva, viskozita a vnitřní napětí lepidla.

  • Časové intervaly zpracování lepidel

Otevřený čas je časový interval mezi nanášením lepidla na povrch lepených prvků a jejich sestavením do souboru. Uzavřený čas je časový interval mezi sestavením lepeného souboru a jeho lisováním. Termín čas sestavení zahrnuje oba tyto intervaly, od nanášení lepidla až po lisování finálního prvku.

  • Mechanická teorie lepení

Na základě experimentálních výzkumů a teoretických úvah vznikly různé teorie lepení (např.: teorie polarity, elektrostatická teorie, teorie difuze, adsorpce …). Ani jedna adhezní teorie uspokojivě neobjasňuje fenomén adheze s obecnou platností.

Lepidlo musí být v okamžiku lepení kapalné nebo alespoň plastické, aby zmáčelo povrch lepeného substrátu a zároveň se udrželo v lepené spáře v kapalném skupenství alespoň určitý čas kvůli orientaci molekul lepidla. Na kvalitu lepeného spoje nemá vliv jen chování lepidla při nanášení ale také chování vytvořeného filmu v lepené spáře, například při vysychání nebo při adsorpci vlhkosti, kdy na fázovém rozhraní začínají působit další síly. Do jaké míry odolá lepený spoj takovému namáhání bez delaminace vrstvy lepidla od adherentu závisí na jeho pružnosti, resp. křehkosti.

V certifikovaných výrobách jsou všechny tyto údaje zaznamenávány měřicím zařízením. Kromě toho se z každé šarže výrobků odebírá vzorek a podrobuje se až destrukčním testem. Všechny tyto dokumenty a záznamy se dokladují k výrobní šarže.

Adheze je složitý proces, během kterého současně probíhá řada fyzikálně-chemických procesů, a to je důvod nejednoznačné definice lepeného spoje. Přesto se adhezní působení spojů v konkrétních podmínkách při přesných materiálových charakteristikách dá dostatečně přesně namodelovat a ovlivnit vědomostmi o principech adhezního působení.


Předchozí článek

Zimní běžecká liga

Další článek

Na co si třeba dát pozor při lepení - 1. část

Mohlo by Vás zajímat

Zimní běžecká liga 2021/2022

21. dubna 2022

Číst více

Tradiční jarní úklid

21. dubna 2022

Číst více

Používáním stránek provozovaných Agglu souhlasíte s používáním cookies, které nám pomáhají zajistit lepší služby.

Souhlasím Více info