Parametry lisování

V některých případech je potřebný tlak na spojení lepených elementů, případně k odstranění (vyrovnání) nerovností povrchu, aby se po celé lepené spáře vytvořila tenká uzavřená vrstva lepidlové směsi, a tím se zamezilo tvorbě vzduchových bublin.

Vysokým tlakem se při úzkých dílcích vytlačuje z lepené spáry mnoho lepidla, v případě pórovitých a savých širokých dílcích se lepidlo vtlačuje do lepeného materiálu. V obou případech tím však vznikají chudé spoje. Kromě toho se vysokým tlakem může materiál zbytečně zhušťovat (např. měkké překližky).

Proto je velmi důležité určit správný lisovací – manometrický tlak.

Manometrický tlak udává rozdíl mezi tlakem absolutním a atmosférickým. Většina přístrojů na měření tlaku je totiž kalibrovaná odečtením od absolutní 0 (nuly) při atmosférickém tlaku.

Jakost lepeného spoje nezávisí jen od lisovacího tlaku ale také od lisovací teploty, vlhkosti lepených materiálů, druhu lepidla, množství a druhu použitých přísad a typu lepených povrchů.

Lisovací čas

Na vytvrzování lepidla má největší vliv teplota. Od ní závisí délka lisovacího času. Glutínové lepidla, které se aplikují za tepla, se vytvrzují chlazením. U většiny lepidel vytvrzujících účinkem chemické reakce lze tento proces značně urychlit zvýšením teploty. Čím vyšší je lisovací teplota, tím kratší je lisovací čas.

Příliš vysoká teplota a příliš dlouhý lisovací čas mohou mít i škodlivé účinky, protože nastává určité přehřátí lepidla, což se projevuje zvětšením křehkosti lepeného spoje. Rovněž se mohou některé typy lepidel při vyšší teplotě rozkládat, což se projevuje zřetelným poklesem pevnosti lepeného spoje. Vysoké tepoty mohou mít i nepříznivý vliv na lepené materiály – jich přesušením vzniká větší vnitřní napětí v lepené spáře. Na kompenzaci uvedeného napětí třeba lepený dílec po vylisování klimatizovat.

Vliv zvýšené teploty na zkrácení lisovacího času závisí i na tloušťce lepeného dílce. Rozhodující je, za jaký čas se vyhřeje lepená spára uprostřed souboru, aby bylo zajištěno dostatečné vytvrzení lepidla.

Při lepení dřevěných komponentů se zjistilo, že pevnost lepení nestoupá soustavně. Po počátečním prudkém stoupání lepivosti nastává určitý pokles, v dalším opětovné stoupání. Tento přechodný, ale zřetelný pokles pevnosti se označuje jako horečná fáze a vysvětluje se přílišným provlhčení dřeva v oblasti lepidlové spáry v důsledku oddifundovania disperzního média z lepidlové spáry a bobtnáním dřeva. Lepený dílec třeba udržovat pod tlakem až do přechodu uvedené fáze.

Lisovací čas se skládá:

  1. z kondenzačního času lepidla, který si stanovíme
  2. z času potřebného na přestup tepla z lisovacích desek do středové lepidlového spáry. Tento čas se určí pomocí termočlánku.

V případě že máme vyhřívanou pouze jednu lisovací desku, počítáme s nejvzdálenější lepenou spárou od této desky.

Lisovací zařízení

Při technologii lepení se používají tyto typy lisů:

  1. hydraulické lisy – pro větší tlaky, nejrozšířenější
  2. pneumatické – využívají stlačený vzduch, rychleji než hydraulické
  3. mechanické – vřetenové, klikové, pákové, do 0,6 MPa
  4. autoklávy – při výrobě tvarovaných výlisků

Pro montážní lepení se použijí i šrouby a svorky, přičemž je ale třeba stále přitahovat, protože tlak vysycháním dřeva klesá.


Předchozí článek

Správný výběr lepidla

Další článek

Víte, co udělá změna teploty s lepidlem?

Mohlo by Vás zajímat

Zimní běžecká liga 2021/2022

21. dubna 2022

Číst více

Tradiční jarní úklid

21. dubna 2022

Číst více

Používáním stránek provozovaných Agglu souhlasíte s používáním cookies, které nám pomáhají zajistit lepší služby.

Souhlasím Více info